Odpověď předsedovi vlády Petru Fialovi na dopis ze dne 22. června 2022 ve věci výzvy k návratu 10 % alokace zpět do ESF+ a požadované revize Pravidel pro spolufinancování

V Praze dne 12. července 2022

Vážený pane premiére,

děkujeme za Vaši odpověď ze dne 22. června, která reaguje na náš dopis z 26. května ve věci nastavení čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF+) v České republice na programové období 2021–2027.

Z Vašeho vyjádření odvolávajícího se na stanovisko ministra financí Zbyňka Stanjury vyplývá, že převedení 10 % alokace z infrastrukturních fondů zpět do ESF+ s ohledem na sociální výzvy, kterým musí obyvatelé naší země dnes čelit, je možné a z procedurálního hlediska tomu nic nebrání. Rádi bychom proto na Vás apelovali, aby k navrácení prostředků převedených z ESF+ do Fondu soudržnosti za minulé vlády došlo již nyní, při rozjezdu ESF+ a v souvislosti s dopady ruské agrese na Ukrajině, prohloubené energetické krize a inflace nebývalých rozměrů. Důvodem je potřeba rychlé a účinné sociální pomoci v oblastech, kde jsou prostředky ESF+ již prověřeným nástrojem.

Co se týče zacílení financování a priorit, navrácené prostředky by v rámci ESF+ bylo žádoucí směřovat do aktivit sociálního bydlení a dalších aktivit záměrů sociálního začleňování, a to především do preventivních služeb, jako je například bezplatné odborné poradenství, kterého je velký nedostatek v ambulantní i terénní formě, dále prorodinných sociálních služeb, jenž chybí významně již od počátku koronavirové pandemie a jejichž potřebnost narostla i v důsledku příchodu uprchlíků z Ukrajiny, a také služeb pro děti, které v sociální sféře dlouhodobě chybí. Lze odůvodněně předpokládat, že potřebnost těchto služeb bude dále narůstat. Česká republika totiž potřebuje zvládnout hned několik vážných socioekonomických výzev – neutichající pandemii covid-19, přijímání a integraci dalších uprchlíků z Ukrajiny a závratně rostoucí inflaci a s ní spojený nárůst nákladů na živobytí, jako jsou jídlo, ošacení, bydlení a energie, doprava a další základní potřeby.

Za důležité považujeme připomenout, že v alokaci ESF+ již byly prostředky sníženy přímo Evropskou komisí, a to z důvodu vyššího procenta zaměstnanosti v ČR v rozhodném období. Navíc reálná hodnota finančních prostředků ESF+ vinou inflace významně klesá. Nově byla do ESF+ přidána cílová skupina senioři a vzdělávání dětí i mladých lidí. Je tedy zřejmé, že by se alokace ESF+ měla dle aktuální situace spíše navyšovat, ale v žádném případě by neměla zůstat krácena o 10 %. Podporu tomuto názoru vyjádřil svým usnesením také Monitorovací výbor OPZ (usnesení je přílohou tohoto dopisu). Pro toto usnesení hlasovali na zasedání MV OPZ také zástupci krajů a obcí. Panuje tedy široká shoda na tom, že je nutné investovat evropské prostředky do lidského rozvoje. Stále je také platné usnesení senátu, který taktéž požaduje, aby byly tyto finanční prostředky investovány do podpory a pomoci lidem.

Opakovaně Vás také žádáme o podporu a přijetí navrhované změny formou připravené revize ze strany MPSV k Pravidlům spolufinancování tak, aby přímo stanovila nulovou spoluúčast pro nevládní neziskové organizace při čerpání finančních prostředků v sociální oblasti. Argumentace pana ministra Stanjury se opírá o nepravdivou argumentaci předchozí vlády, že řídící orgán může svobodně rozhodnout o nulovém spolufinancování nevládních neziskových organizací. Ze zápisu z prvního zasedání Monitorovacího výboru OPZ+ ze dne 8. 6. 2022 vyplývá, že řídící orgán v této záležitosti samostatně rozhodovat nemůže. Důvodem je, že řídící orgán nedostal kompetenci spravovat samostatnou rozpočtovou položku vyčíslenou na tyto účely ze strany MF, jak jsme ostatně při jednáních s předchozí vládou předpokládali. V rozpočtu MPSV přímo na spoluúčast finanční prostředky vyčleněny nejsou. Z tohoto důvodu je řídící orgán závislý na rozhodnutí vedení ministerstva, zda je možné prostředky v rozpočtu ministerstva na tento účel uvolnit.

Dle našich informací od pana ministra Jurečky je z jeho strany rozhodnuto, že nulová spoluúčast bude přiznána u výzev vypsaných do konce měsíce srpna a za tímto účelem byla vyčleněna částka 2–3 miliony Kč. Není tedy pravda, že pravidlo může fungovat stejně jako v předchozích obdobích, protože zhruba před třemi týdny byla v připravovaných výzvách uvedena spoluúčast 5 % pro celou republiku a 40 % pro Prahu v případě, že by se o výzvy ucházely nevládní neziskové organizace poskytující sociální služby. Velice oceňujeme snahu MPSV změnit tato pravidla přijetím dodatku, který zaměstnanci MPSV připravili a který podporujeme. Stejně tak na podporu požadavku o nulovém spolufinancování vydal MV OPZ+ samostatné usnesení (usnesení je přílohou tohoto dopisu). Zároveň je aktuálně stále platné usnesení senátu, který vznesl stejný požadavek.

Snížení objemu prostředků alokace ESF+ a zabránění čerpání financí z výzev kvůli povinnému spolufinancování znemožní neziskovým organizacím realizovat jejich projekty a aktivity za účelem pomoci lidem v nepříznivých situacích. To povede k omezení poskytování sociálních služeb, jako je poradenství v oblasti dluhové problematiky, bydlení, rodinné situace a pracovní poradenství, adiktologické služby, vzdělávání a rekvalifikace či podpora v bydlení, ale také podpora dobrovolnictví, péče o seniory v terénu a dalších služeb. Silně negativně ovlivněn bude také rozvoj sociálně aktivizačních služeb pro rodiny – ať už pro příchozí rodiny z Ukrajiny nebo české domácnosti, které postupně začnou pociťovat chudobu nebo na ně již dolehly finanční potíže v době covidu. Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory. Finanční prostředky jsou také potřebné pro osoby se zdravotním postižením, pro transformaci služeb do terénu a jejich potřebný rozvoj nebo také pro vzdělávání dětí a podporu uprchlíků z Ukrajiny.

Při odklonu 10% financí z ESF+ došlo k významnému snížení prostředků na inovace. Přitom se aktuálně celá společnost velmi rychle proměňuje a my budeme muset umět na tyto změny v nadcházejících letech reagovat. Významně byly prostředky sníženy v oblasti zaměstnanosti, přitom tato oblast byla v době pandemie covid-19 významně zasažena a bude se jí potřeba i nadále věnovat – nejen z důvodu potřeby co nejdříve zaměstnat příchozí uprchlíky z Ukrajiny, ale i z důvodu potřeby zaměstnávat ohrožené osoby na trhu práce, jako jsou lidé s psychiatrickým postižením, se zdravotním či mentálním hendikepem, a také pomoci lidem dlouhodobě zaměstnávaným ve stínové ekonomice, či dlouhodobě předluženým nebo lidem bez domova. Prostředky je také nutné směřovat do řešení obchodu s chudobou, a to jak v oblastech bydlení a práce, tak i v oblasti zadluženosti. Čelíme v této době mnoha výzvám a nelze si myslet, že situaci, která nastává, zvládne střední vrstva obyvatel sama bez pomoci. Už vůbec není představitelné, že ji bez pomoci zvládnou chudé rodiny s dětmi, samoživitelé a samoživitelky, senioři a mladí osaměle žijící lidé.

Vážený pane premiére, na základě výše uvedeného Vás ještě jednou žádáme, abyste náš požadavek předal vládě, kterou vyzýváme, aby se na svém dalším zasedání usnesla o co možná nejrychlejším převedení 10 % alokace z Fondu soudržnosti zpět do ESF+. Dále Vás i Vaši vládu žádáme, aby schválila návrh revize k Pravidlům pro spolufinancování předkládaný ze strany MPSV tak, aby tento přímo stanovil nulovou spoluúčast nevládních neziskových organizací bez nutnosti udělovat výjimku stejně, jako tomu bylo v předchozím programovém období. Věříme, že Vaše vláda tak pomůže napravit chybné kroky vlády předchozí v oblasti škrtů v alokaci ESF+ a podpoří nastavení dobrých podmínek pro čerpání prostředků z ESF+ pro NNO, a tím pomůže obyvatelům naší země překonat turbulentní socioekonomické období, kterým v současnosti procházíme.

Na vědomí zasláno:

Ing. Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí ČR

Ing. Zbyněk Stanjura, ministr financí ČR

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D., ministr pro místní rozvoj ČR