Na otázku, zda s-Karta ano nebo ne, odpovím jednoznačně. S-Karta ano.

Kdybychom poslechli ty, kteří kážou „kartu zrušit“, bylo by to podobné, jako kdybychom před 200 lety zakázali železnici, protože je nebezpečná, a  někteří lidé se do vlaku po vysokých schodech nedostanou. Dnes láteříme, když má vlak zpoždění.

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. Jsem zastáncem hledání způsobu, jak současné problémy řešit.

1) Chybí koncepce zavádění technologií elektronického státu. Logické by bylo zřídit kartu, která by sloužila jako osobní identifikátor, pro systémy sociální i zdravotní, který bude nutný kupříkladu pro e-preskripci. Platební funkce by umožnila online transfery zdravotního pojištění i sociálních dávek. Odpadly by obavy ze stigmatizace neúspěšných a znevýhodněných.
Bohužel MPSV, které plnilo program vlády a doporučení EK na implementaci Evropské karty zdravotního pojištění zůstalo osamoceno.

2) Je nezbytné vzít v potaz individuální kompetence budoucích uživatelů karty. U některých stačí předání na přepážce.
Většina potřebuje přípravu a zácvik. Musíme je to naučit. Poučme se z dobrých marketingových praktik a buďme k našim klientům vstřícní.
Někteří nejsou a nebudou schopni kartu sami užívat. Těm musíme doručovat peníze jiným způsobem.
Naše sdružení ŽIVOT 90 už 20 let poskytuje službu tísňové péče. Naši klienti, jejichž
věkový průměr je 88 let, využívají pro komunikaci s dispečinkem technické prvky. Ale musíme je naučit s technikou zacházet.


Má se projekt sKarta zastavit? Určitě ne. Je třeba upravit některé prvky implementace.

To nejcennější, o čem se bohužel nemluví, je skutečnost, že data sociálních systémů jsou v elektronické podobě a není mi známo, že by se v  registrech vyskytovaly chyby zaviněné novým softwarem.

Kritikům sKarty vadí, že data má Česká spořitelna. Předvádějí čistou demagogii, protože si celá dlouhá léta nestěžovali na to, že jejich data má Česká pošta i poštovní doručovatelky, kde hrozí horší individuální selhání a  únik citlivých informací.

Upravil bych design karty tak, aby se její uživatelé necítili ponížení. Myslím, že je to řešitelné. Česká společnost je bohužel drakonická vůči těm, co dostávají pomoc od státu. Tak zvaně zadarmo. A kult výkonu, síly a mládí vzbuzuje v slabších pocit viny.

Pro další funkcionality by se mohly soutěžit virtuální účty i u jiných finančních institucí.

Přidal bych nabídku funkcionalit, které jsou dnes běžné a zvyšují komfort uživatelů platebních karet. Online shop, internetové bankovnictví v  mobilu.

Závěrem důležitou poznámku.

V elektronizaci veřejných služeb Česká republika velmi zaostává za světem.
Nepřipadá Vám překvapivé, že telemedicínu používají kupříkladu i v Tanzanii nebo v  Keni, zatímco v Česku teprve hledáme koncepci? Mně ano.

Jan Lorman

ředitel ŽIVOT 90 o.s.