V současné době pobírá celkem 102 000 lidí starších 80 let, o které se stará jiná fyzická osoba (např. příbuzný) nebo asistent sociální péče, příspěvek na péči. Dávku jim vyplácí Úřad práce ČR (ÚP). Celkem ji v České republice dostává 320 tis. lidí. V srpnu činil celkový objem takto vyplacených peněz 6,5 mld. Kč.

Populace České republiky rychlým tempem stárne. Podle nejnovější projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, kterou vypracoval Český statistický úřad, bude ve společnosti přibývat lidí starších 65 let, jejichž počet se k uvedenému datu zdvojnásobí. Obyvatel nad 85 let by mělo být dokonce 5x více.

Vzhledem k tomu, že právě osoby starší 80 let, jsou skupinou obyvatel, která často není schopná se o sebe plnohodnotně starat a zbytečně tak končí v ústavech, přichází občanské sdružení Život 90 s celorepublikovou informační kampaní s názvem „Žít déle doma“. Je zaměřená na prevenci umisťování starých lidí do ústavů trvalé péče. Představuje alternativní možnosti a služby, které mohou využívat jak senioři, tak jejich rodiny. Kampaň finančně podpořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Úřad práce bude partnerem pro její realizaci v praxi, například prostřednictvím nástrojů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

„Považuji tuto iniciativu za opravdu užitečnou, především v kontextu podpory pozitivního stárnutí a naplňování Národního akčního plánu na období 2013 – 2017. Podpora kvality bydlení a upřednostnění domácí péče před tou ústavní, bude nejen efektivnější a méně nákladná, ale hlavně reaguje na přání mnoha seniorů, kteří chtějí zůstat doma co nejdéle a chtějí, aby sociální i zdravotní služby přicházely za nimi do jejich přirozeného prostředí. Ne aby tomu bylo naopak,“ uvádí náměstek ministra práce a sociálních věcí pro Evropskou unii, mezinárodní spolupráci, sociální začleňování a rovné příležitosti Jan Dobeš.

„V souvislosti se stárnutím populace a tím, jak roste počet lidí, kteří potřebují péči v přirozeném prostředí, se nám otevírají opravdu široké možnosti pro podporu a vytváření nových pracovních míst nejrůznějšího charakteru – od poskytování sociálních služeb a péče, až po například domácí práce,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP Marie Bílková.

„Podle našich zkušeností stojí za umisťováním seniorů do trvalé ústavní péče hlavně nízká informovanost veřejnosti o alternativních službách. Chceme proto zvýšit orientaci pečujících rodin i samotných seniorů v této oblasti. Chceme, aby staří lidé žili ve svých domovech, v okruhu svých blízkých. V ideálním případě tak nedopustíme nebo alespoň maximálně odsuneme moment, kdy bude nutné umístit je do zařízení trvalé péče,“ doplňuje Jan Lorman, ředitel o. s. Život 90.

Problematika informovanosti se dotýká hlavně tzv. sendvičové generace. Tedy lidí, kterým zbývá už jen pár let k odchodu do důchodu, jejichž rodiče mají více než 80 let a potřebují trvalou péči. Jejich potomci mají dvě možnosti – buď předčasně ukončí pracovní poměr a zůstanou doma, nebo umístí rodiče či prarodiče do ústavu. Druhou variantu většinou doprovází i pokles příjmu.

Pokud je člověk závislý na pomoci druhé osoby, může si zažádat o příspěvek na péči. Ten se pohybuje v rozmezí od 800 – 12 tis. Kč měsíčně, záleží na stupni závislosti žadatele (celkem jsou čtyři). Z těchto peněz může zaplatit za potřebnou pomoc nejen poskytovateli sociálních služeb, ale také třeba asistentovi či příbuznému, který se o něj stará v jeho přirozeném prostředí. Příspěvek vyplácí ÚP lidem, kteří nezvládají minimálně tři z deseti základních životních potřeb (mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity). Doba, po kterou tato péče probíhá, se v případě II. – IV. stupně, u dětí do 10 let i I. stupně, započítává jako doba, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Zároveň v těchto případech hradí stát zdravotní postižení jak za pečující osoby, tak i za příjemce dávky.

„Podpora vytváření nových pracovních míst v této oblasti je variabilní nejen co do počtu možných profesí, ale také, pokud jde o formy pracovních úvazků. Můžeme využít i těch polovičních, flexibilní pracovní doby či třeba sdílení pracovního místa. To vše může pomoci jak samotným seniorům, tak nezaměstnaným a v neposlední řadě i obcím. Pokud získají jejich občané práci v místě bydliště, nebudou se muset stěhovat jinam,“ zdůrazňuje Marie Bílková.

Plakáty, billboardy, citylighty a další nosiče s mottem „Nechci tam, ale sama už všechno nezvládnu“ s podtitulem „Devět z deseti lidí si přeje dožít doma. Devět s deseti lidí umírá v ústavech. Změňte to.“ se v Praze a krajských městech ČR objeví na Mezinárodní den seniorů, 1. 10. 2013.

Kromě outdoorové kampaně zprovoznil Život 90 i web www.zitdeledoma.cz. Rodiny a senioři zde najdou přehled dostupných služeb a zjistí, jaký druh péče se právě pro ně nebo jejich příbuzné hodí. Součástí hlavní stránky je interaktivní dotazník. Obsahuje 27 otázek a na základě odpovědí pak vyhodnotí, která služba je pro koho vhodná. Díky napojení na registr sociálních služeb MPSV pak doporučí i nejbližšího poskytovatele. Kampaň doplňuje ještě výstava portrétů Doma, která zobrazuje seniory narozené v letech 1918 - 1948 v jejich domovech, ve kterých mohou žít i díky využívání některých sociálních služeb.

Služby, které (například) pomáhají

Tísňová péče – senior nosí doma nebo venku na ruce či krku tlačítko. Pokud se octne v nouzi (nevolnost, pád, přepadení apod.), zmáčkne ho a spojí se s nonstop dispečinkem tísňové péče. Operátorky zajistí pomoc – zavolají rodinu, sousedy, záchranku, policii.

Pečovatelská služba – pečovatelé přicházejí pravidelně ke klientům domů. Nosí a připravují jim jídlo, pomáhají s osobní hygienou, úklidem, nákupy nebo doprovází seniory k lékaři či na procházky.

Mobilní hospic – tým pracovníků paliativní péče navštěvuje pravidelně těžce nemocné a umírající u nich doma. Lékaři, sestry, psychologové a další jeho členové pomáhají jak rodině tak nemocnému prožít poslední chvíle života bez zbytečné bolesti a ve známém a milém prostředí.

Odlehčovací pobytové centrum – centrum rodinného typu nabízí krátkodobé (až do 3 měsíců) pobyty seniorům, o které jinak pečuje rodina. Senioři jsou tak v kontaktu s vrstevníky, rehabilitují a navštěvují různé aktivity. Rodina si v té době může „odlehčit“ – odpočinout si, zařídit rekonstrukci bytu apod.

Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR
Michaela Sladká, PR Život90, o. s.

(Publikováno 18. září)